Minerály

13.02.2011 11:07

Minerály mají v našem organismu širší roli než vitamíny. Jsou regulujícím a stavebním prvkem. Všeobecný nedostatek minerálů má za následek především vysoký nárust cukrovky, poruchy krevního tlaku a rozšíření rakoviny.

Nedostatek minerálů se projeví dříve než dojde k nemoci, a to (obecně): zvláštním napětím, nespavostí, únavou, nervovou podrážděností, povadlou pokožkou, padáním vlasů, náchylností ke zvracení, ztrátou chuti, křečemi, přecitlivělostí na chlad, špatným hojením ran, kožními nemocemi.

Vařením se minerály neničí, konzervací a průmyslovou technologií výroby potravin se naopak ničí.

MUDr. A.Foberová: „Největší škoda, která se páše na společnosti, má svůj původ ve ztrátě minerálů.“Stránka se upravuje

1. Vápník

Dospělý člověk vážící 70 kg má v těle 1200 g vápníku, z toho 98% je obsaženo v kostech.

Vápník povzbuzuje nervovou a svalovou soustavu, činnost srdce, ovlivňuje srážlivost krve.

Vstřebávání vápníku pomáhá laktóza (mléčný cukr) a tuk. Cukr a sladkosti naopak brzdí vstřebávání vápníku. Z toho vyplývá, že při obezitě a snaze snížit tělesnou hmotnost je vhodnější vynechat z jídelníčku ostatní tuky, ale plnotučné mléko ne.

Vařené mléko tělu nedodá vápník. Proto je vhodné používat mléčné výrobky syrové, tj. syrové mléko (domácí), jogurty, kefíry, podmáslí.

Mléko není nápoj, ale pokrm. To znamená, že je připíjíme po doušcích k jídlu, které je třeba kousat (k pečivu). Po vypití mléka se totiž v žaludku utvoří hrudka „hrudka tvarohu“, což je pro zažívání zbytečná zátěž. Při postupném užití mléka se vytvoří jemná emulze, která je jistě vhodnější, stravitelnější, žaludek má méně práce s jejím rozložením, než je tomu u „hrudky tvarohu“.

Přebytku vápníku se tělo nezbavuje vyloučením, ale ukládá ho v dlouhých kostech.

 

Obsah vápníku v mg/100 g

mléko

125 mg

jogurt

180 mg

tvaroh

250 mg

sýry

300-600 mg

nať petržele

195 mg

fazole

137 mg

kapusta

115 mg

špenát

85 mg

mák

1400 mg

pažitka

325 mg

lískové oříšky

290 mg

mandle

254 mg

sojové boby

250 mg

ovesné vločky

56 mg

černý chléb

36 mg

brambory

30 mg

Baldovská minerálka

45 mg

Salvator

23 mg

Karlovarský mlýnský pramen

13 mg

 

Denní potřeba: asi 800 mg, u těhotných a kojících žen o 20% více.

Jiný pohled na mléko: Mléko je pro mimina

Nedostatek vápníku způsobuje:

  • zubní kaz
  • odvápnění kostí - přijímá-li tělo 2x více fosforu než vápníku, ztrácí schopnost vápník vstřebat; při předávkování vitamínem B je utlumena vzrušivost, nastupuje letargie . K obojímu může dojít, jíme-li příliš mnoho obilných klíčků a kvasnic, tj. potravin s vysokým obsahem fosforu a vitamínů skupiny B. Vhodnou kombinací jsou proto obilné klíčky s jogurtem, kefírem nebo podmáslím. Kostní prášek a vaječné skořápky nejsou vhodné, vstřebatelnost vápníku je u nich téměř nulová. Při nedostatku vápníku předepisuje lékař kalciové tablety.
  • nervové napětí, nevrlost, nespavost, neschopnost uvolnit se, únavnost, těžké bolesti v zádech - z uvedeného vyplývá, že při nervových potížích a nespavosti často nepomohou tablety na spaní, ale např. 2 tablety Ca spolu s teplým mlékem užité večer před ulehnutím a úprava jídelníčku tak, aby se nedostatek vápníku doplnil.
  • zvýšená dráždivost svalů, křeče v lýtkách a šlapkách i v jiných svalech, těžké zácpy. Také v tomto případě trvalou úlevu nepřinesou projímadla, ale úprava příjmu vápníku ve stravě.
  • v pubertě prudkost až vzteklost
  • bolestivá plynatost - pacient spolu s jídlem polyká vzduch, který se tělesnou teplotou roztahuje a působí plynatost. Později při nucení na říhání si postižený vezme zažívací sodu a stav se tím zhoršuje, protože soda zabraňuje vstřebání vápníku. Řešením je proto opět úprava příjmu vápníku ze stravy.
  • migréna - v mezidobí (mezi jednotlivými záchvaty) se podává 3 tablety Ca a vitamín B6 ve formě potravin.
  • bolestivý porod - po prvních stazích se podává 3 tablety Ca a opakuje se každou další hodinu.
  • revmatické bolesti - při revmatismu a dně vápník tiší bolesti.

2. Hořčík

Hořčík se nalézá v kostech i buňkách těla. Udržuje elektrickou potenci membrán, buněk, nervů i všech tělesných tkání. Jeho denní potřeba je 200 - 300 mg.

Podává se hořčík a vitamín E, aby nedocházelo ke zvápenatění srdečního svalu.

Při umělém hnojení půdy rostliny nejsou schopny vstřebat hořčík.

Užívání alkoholu a kouření (i v malém množství) brání vstřebávání hořčíku - po vypití 4 polévkových lžic alkoholu se zvyšuje potřeba hořčíku 5x. Následkem alkoholu a kouření je při nedostatku hořčíku srdeční mrtvice.

Při nedostatku hořčíku odchází z těla močí mnoho vápníku. Následky: předčasná ztráta vlastních zubů, špatný vývoj kostí, pomalé hojení zlomených kostí.

Ledvinové kameny se tvoří při nedostatku hořčíku nebo vitamínu B6.

Dostatek hořčíku brání kazivosti zubů a kornatění tepen.

Vápník a hořčík musejí být ve správném poměru. Samotný vápník může způsobit nedostatek hořčíku, mnoho hořčíku zabraňuje vstřebávání vápníku. Správný poměr je 1 díl hořčíku a 2 díly vápníku.

Podávání hořčíku - doplňující léčba při rakovině mléčné žlázy.

Zdroje hořčíku: lískové oříšky, sojové boby, semena, listová zelenina, celozrnné pečivo, pohanka, luštěniny, špenát

Nedostatek hořčíku:

  • podrážděnost, napětí, přecitlivělost vůči hluku, bez příčiny úzkostlivost
  • záškuby, nepravidelný tep, nespavost, tělesná slabost, křeče v lýtkách, třes rukou
  • mozkové příznaky: zastřené myšlení, dezorientace, deprese, hrůzné halucinace. Léčení je rychlé - dodáním hořčíku (vhodné i při skleróze multiplex)
  • u dětí noční pomočování
  • vysoká úmrtnost na srdeční mrtvici
  • zvyšuje se ukládání vápníku, následkem je artritis, sklerodoma (tvrdnutí tepen). Při dostatku hořčíku tento zabraňuje kornatění tepen a zvyšování cholesterolu v krvi, při nedostatku tuto funkci prostě neplní.
  • tvorba ledvinových kamenů - v těle vznikají vápníková ložiska z nedostatku hořčíku a vitamínu E
  • úmrtnost po operacích srdce

3. Železo

Železo má na starosti minerální hospodaření těla. V organismu je ho asi 3,5-4g, z toho 70% v hemoglobinu. Obsah železa se váže na bílkovinu, každá buňka má malé částice železa, které se využívají při odpočinku. Železo se snadněji vstřebává ze zeleniny než z živočišných zdrojů. Vstřebání železa zdržuje nadbytek vápníku a nedostatek mědi - tímto se dá vysvětlit „zázračná pomoc“ bylinné směsi která odstraní zdravotní potíže úpravou poměru minerálů.

Sladké mléko - mléčné cukry si střevní bakterie přemění na kyselinu mléčnou, ale cukr a bílá mouka snižují vstřebání železa.

Přebytek železa tělo ukládá v játrech, slezině, kostním morku (při chudokrevnosti tyto zásoby chybí).

Železo z červených krvinek se používá v organismu znovu, proto dospělí zdraví lidé nepotřebují tolik železa přijímat z potravy

Denní potřeba železa: 15mg.

Zdroje železa: meruňky, vejce, ořechy - zvlášť lískové (ke vstřebání je třeba dostatek kyseliny solné v žaludku), zelenina (dobře rozžvýkaná), jádra, droždí, vejce - zvlášť žloutek (vejce obsahuje cholesterol, který je neškodný, protože jsou v něm i látky, které ho ruší, proto při oslabení, v dospívání či rekonvalescenci je vejce velmi vhodné, např. syrové vejce rozmíchané ve vinném moštu užívané 1x denně), podmáslí, jogurt, kyselé ovoce, citronová šťáva, celozrnné pečivo.

Nedostatek železa působí chudokrevnost, tj. snížení počtu červených krvinek pod 4 miliony nebo hemoglobinu chybí barva. Následkem takto vzniklého nedostatku kyslíku je slabost, závrati, krátkost dechu při tělesné námaze, bušení srdce, křehké podélně rýhované nehty, pomalé a nedostatečné myšlení. Ze stravy se dá vstřebat asi 50% železa, lehčeji se vstřebává z potravy měkké a dobře rozžvýkané.

4. Draslík

Draslík je nejdůležitější ze všech alkalických prvků těla. Je nezbytný pro přesnou funkci kardiovaskulárního systému, pro svalový tonus, k udržení rovnovážného stavu tekutin v organismu, pro mnoho enzymů, pro přeměnu glukózy v energii - glykogen, k udržování rovnováhy kyselin.

Zásobárny draslíku: svaly, mozek, nervy, kostní morek, pokožka, žaludeční a střevní sliznice, ledviny, játra.

Úbytek draslíku ve výživě způsobuje:

  • cukroví, rafinované sladkosti, osmažené brambůrky
  • podávání diuretik, kortizonu, aspirinu, tablet na snížení váhy

Při nedostatku draslíku se zvyšuje krevní tlak a poškozuje srdce. Srdeční mrtvice u osob mladších 50 let často není zapříčiněna krevní sraženinou, ale nedostatkem draslíku.

Od roku 1910, kdy byl vynalezen stroj na vymílání mouky, je častější výskyt srdeční mrtvice. Jednou z příčin je právě nahrazení celozrnné mouky moukou bílou, které chybí vitamín E, hořčík a draslík.

Organismus je schopen udržet draslík jen za přítomnosti hořčíku.

 

Obsah draslíku v mg/100 g

vařené loupané brambory

658 mg

jablka

100 mg

banán

350 mg

houby

467 mg

čerstvý hrášek

342 mg

datle

730 mg

obilné klíčky

809 mg

vejce

250 mg

květák

350 mg

kapusta

380 mg

 

Pocením se draslík vylučuje, následkem je únava. Při nedodání draslíku může dojít až k těžkým srdečním poruchám. Vhodné je na občerstvení vzít si banán, šťávu z rajčat, hrozny, obilné klíčky, úleva přichází okamžitě.

Draslík udržuje tonus svalů, snižuje krevní tlak, je přirozeným diuretikem, prospívá nervovým buňkám, odstraňuje únavu, spolupůsobí při tvorbě tkání (po úrazech, poranění), užívá se proti alergiím, pomáhá snášet vysoké klimatické teploty (důležité v létě pro srdeční pacienty).

Denní potřeba: 5.000 mg. Při větším solení je potřeba vyšší, avšak dávka nad 25g je toxická, předávkování draslíkem v tabletách je tedy nebezpečné. Potřebu draslíku také zvyšuje káva a alkohol.

Nedostatek draslíku:

  • Nadměrná únava
  • Bolestivé větry (strava se dokonale nestráví, nevstřebá, proto kvasí v zažívání a působí potíže) - např. u kojenců často stačí upravit stravu matky a potíže s větry ustanou.
  • Netečnost, nespavost.
  • Nízká hladina cukru v krvi, měkké a slabé svaly, slabý, pomalý a nepravidelný tep
  • Obrny nohou (při dlouhém nedostatku) - je časté u rodin s dědičnou navyklou vyšší spotřebou draslíku.

5. Sodík

  • podporuje metabolismus minerálů
  • udržuje vápník v krvi v rozpustném stavu
  • udržuje ve správné funkci zažívání uhlovodanů
  • je důležitý pro růst

Sodík je v buňkách stále „v konfliktu“ s draslíkem, tj. je-li jednoho z nich nadbytek, dojde ke zdravotním potížím:

  • mnoho sodíku - zadržování vody v tkáních
  • mnoho draslíku - vylučování sodíku z organismu

Draslíku je v potravě dostatek, ale obecně se přesoluje a tím se jeho potřeba zvyšuje. Ideální poměr je 1 díl sodíku a 2 díly draslíku. Pro novorozence je nejvhodnější neslané jídlo podobné mateřskému mléku.

Sodík spolu s mnoha minerály zhodnocuje slučováním jejich metabolický efekt

Za normálních okolností je malá pravděpodobnost nedostatku sodíku, ale běžně se užívá nejméně 7-násobek skutečné ideální potřeby (díky nadbytečné spotřebě soli).

Větší přísun sodíku je vhodný jedině:

  • v horku, při zvýšeném pocení (pocením dochází ke ztrátě sodíku a následné únavě, nevolnosti, zvracení až úpalu i při krátkodobém pobytu na slunci). Vypitím vody se stav spíše zhorší, pomůže voda osolená (i při příznacích úpalu).
  • pro dělníky v ocelárnách,... (horké provozy) - vhodné jsou minerálky s vyšším obsahem sodíku nebo osolený nápoj
  • při nervovém vypětí (stresu) se zvýší potřeba sodíku
  • při nízkém tlaku např. u vegetariánů pomůže 1-2 týdny více solit. Ranní únavě až závratím je možné předejít jedením jídla, které lze přisolit (vajíčka,chléb s máslem) namísto obvyklé ranní obilné směsi nebo kaše.

Japonsko:

  • vysoký věk - výsledek zdravé výživy s dostatkem zeleniny
  • vysoká úmrtnost na mrtvici - výsledek hypertenze z nadměrného solení

Zkušenosti lékařů na západě:

  • Nasazením neslané diety týden před porodem dochází ke snížení porodních bolestí.
  • Některé bolesti hlavy jsou způsobeny přemírou soli, protože dochází ke zvýšení tlaku v lebeční dutině.
  • Nadbytkem soli se zvyšují revmatické bolesti.
  • U epilepsie dochází ke zlepšení při omezení soli.
  • Mořská sůl obsahuje více minerálů, chlorid draselný (obyčejná chlorid sodný.

Denní potřeba: malé množství - ideální poměr s draslíkem, tj. 2-5g, dávka nad 14g je toxická.

Zdroje sodíku: květák, mrkev, špenát, hlávkový salát, vejce, sůl (i mořská).

6. Měď

  • je nutná k využití železa, k tvorbě RNK
  • pomáhá tvorbě kostí, vývoji nervové soustavy
  • je nutná pro činnost nervů a mozku
  • slouží k syntéze hemoglobinu
  • užitečně se slučuje s vitamínem C
  • není snadno narušitelná jako jiné minerály

Používání měděného nádobí není vhodné, škodí.

Měď se ukládá v játrech (u novorozenců) a v mozku (u dospělých) - asi 150mg.

Toxicita mědi je nebezpečná a je způsobena znečištěním prostředí a kouřením.

Denní potřeba: 1-2mg, děti a starší lidé 3-5mg.

Zdroje mědi: žitná mouka celozrnná, obilné klíčky, ovesné vločky, droždí, rýže neloupená, mrkev, brambory, rajče, hrozny, maliny, datle, pomeranče, jahody,švestky, ostružiny, olivy, hrušky.

Nedostatek mědi:

  • zkracuje životnost červených krvinek
  • brání vstřebávání železa
  • působí předčasné šedivění vlasů
  • některé druhy anémie (ze stravy sestávající převážně z mléka a pečiva)

7. Jód

  • léčí sníženou funkci štítné žlázy a strumu
  • podporuje rychlost růstu
  • zabraňuje předčasnému stárnutí
  • zlepšuje rychlost myšlení
  • dodává energii
  • je účinný proti akné

Štítná žláza pohlcuje jód potřebný k denní látkové přeměně, ale nemůže ho skladovat, potřebuje jej k tvorbě hormonů, např. tyroxin (nutný pro tělesný i duševní růst a celkové zdraví).

Jód je soustředěn i v kůži nadledvinek a ve vaječnících, ve zdravé krvi.

Stítná žláza je ovlivňována hypofýzou (vznik "strumy").

Vstřebávání jódu zhoršují burské oříšky, syrová sojová mouka (proto syrové sojové boby nejsou vhodné), všechny kapustové zeleniny.

Vstřebávání radioaktivního jódu ze vzduchu je nebezpečné, zvlášť u lidí s nedostatkem jódu.

Průmyslové způsoby úpravy jídla zbavují stravu jódu, proto nejzdravější jsou pokrmy co nejjednodušeji připravené a co nejméně složité, dále co nejméně chodů v jednou jídle. Toxicita při předávkování jódu se projeví stavy úzkosti, těžkou nespavostí, u novorozenců hyperaktivita a popudlivost.

Denní potřeba: 1 mikrogram na 1 kg váhy.

Zdroje jódu: mořské řasy, všichni mořští živočichové (při překročení doporučené dávky je jód toxický, proto je vhodný lékařský dohled při užívání mořských řas), brambory, mrkev, hrozny, černý rybíz, hrušky, řeřicha.

Nedostatek jódu:

  • vliv na zvýšení cholesterolu v krvi
  • vznik anemií a větší výskyt srdeční mrtvice
  • přispívá ke vzniku akné v dospívání (koupáním v moři potíže mizí díky přísunu jódu)
  • zpomalená činnost štítné žlázy vede k rychlému tloustnutí, zrychlená činnost štítné žlázy vede naopak k rychlému hubnutí
  • v těhotenství - dítě se špatně vyvíjí tělesně i duševně
  • snižuje se výkonnost
  • změny na vazivu po obou stranách příušnice (viditelné)
  • únava, letargie, stálý pocit hladu, zpomalený tep, nízký tlak, sklon k tloustnutí i při malých dávkách kalorií

Objeví-li se nedostatek jódu, je třeba upravit výživu, jinak se struma objeví znovu i po chirurgickém zákroku. Současně s jódem je třeba podávat i vitamín E v poměru 4mg jódu ku 600mg vitamínu E.

8. Zinek

Zinek je kov na vzduchu stálý, chrání předměty před korozí. V lékařství je to oligominerál - je potřebný v malém množství pro pocit dobrého zdraví a pohody.

  • podílí se na rozmnožování buněk
  • je důležitý při syntéze bílkovin
  • slouží jako prevence proti hypertrofii prostaty
  • v dospívání slouží k úměrnému vývoji
  • brzdí ztrátu sluchu a chuti
  • urychluje proces hojení ran (nedostatek je vidět jako bílé skvrny na nehtech)
  • řídí stahovací činnost svalstva
  • udržuje nízkou hladinu cholesterolu
  • pomáhá vitamínu A vytvářet protilátky
  • udržuje ve vyrovnaném stavu výkyvy emocí
  • působí proti arterioskleróze
  • spolu s vitamíny A,E a C vytváří dobrou ochranu proti nádorům

Zdravý dospělý člověk má v těle asi 2,3 g zinku, nachází se ve svalech, játrech, ledvinách a v pokožce.

Převládá-li ve výživě vápník z mléčných produktů, potřeba zinku se zvyšuje.

Zinek ovlivňuje produkci DNK (genetické dědictví).

Nedostatek zinku v potravinách je způsoben kultivací půdy (zvlášť v USA), dále složením pitné vody a úpravou mraženými zeleninovými salátovými přísadami. Až 3 mg se ztrácí přílišným pocením. Také kouření a alkohol ochuzuje o zinek. Dále po chirurgickém zákroku nebo zranění se může projevit náhlé snížení zinku v těle, protože byl spotřebován na zajizvení. Mnoho fosforu ve stravě brzdí vstřebávání zinku.

Nejvyšší koncentraci zinku má prostata, to je důležité zvlášť u mužů pro prevenci hypertrofie prostaty.

Mléčné bílkoviny a vejce ztěžují vstřebání zinku, proto po takovém jídle je zbytečné užívat dýňová semínka jako jinak velmi dobrý zdroj zinku.

Zinek je potřebný spolu s vitamínem A.

Denní potřeba: 15mg, v těhotenství 20mg, při kojení 25mg.

Zdroje zinku: dýňová jádra, rostliny z dobré půdy (ne chemicky hnojené), ořechy, všechna zelená listová zelenina, jitrocel, slunečnicová semínka, obilné klíčky, žlutá cibule, droždí, meruňky, houby.

Nedostatek zinku způsobuje:

  • zpoždění v obnově buněk (je nutný k tvorbě buněčného jádra) a nedostatečná tvorba enzymů
  • některé oční choroby
  • malá odolnost proti infekcím
  • pomalé hojení ran
  • časté poruchy kůže - projeví se porucha metabolismu, depigmentace kůže a skvrn, postižení sluchu a chuti.

9. Selen

Selen (řecky „selene“, tj. měsíc) je prvek podobný síře, využívá se pro elektroniku (usměrňovače, fotoelektrické články).

  • je antioxidační prvek, v těle potírá volné radikály tj. agresivní molekuly s korozivním účinkem na buňky, které vyvolávají těžká onemocnění.
  • má schopnost potencovat účinek vitamínu E proti volným radikálům
  • odstraňuje poruchy vyvolané stářím (v kosmetice je součástí omlazovacích přípravků) - spolu se zinkem chrání proti nádorům, rakovině
  • spolu se zinkem má kladný vliv na srdeční nemoci
  • zpomaluje stárnutí
  • likviduje volné radikály snižuje návaly v době klimakteria
  • zabraňuje tvoření lupů
  • udržuje pružnost tkání

Zdroje selenu: vejce, obilné klíčky, brokolice, rajče, žlutá cibule, fazole, obilné slupky (celozrnné pečivo).

Denní potřeba: 25-100 mikrogramů (nejlépe spolu s vitamínem E)

10. Fosfor

Fosfor je využíván organismem ve velkém množství, podílí se na metabolismu a řetězových reakcích tuků, proteinů a vitaminů.

  • prospívá zubům a kostem, je prevencí zubního kazu
  • podporuje růst tkání
  • spolu s vápníkem je důležitý pro pravidelný tep srdce
  • je důležitý pro správnou funkci ledvin
  • je důležitý pro mozek a nervovou tkáň
  • podporuje asimilaci vitamínu B2 a B3
  • pomáhá proti bolestem žil
  • slouží k metabolismu tuků a proteinů
  • spolu s vitamínem D pomáhá proti rachitidě
  • působí proti hnisavým zánětům

Dospělý zdravý člověk má 450-675g fosforu v zubech a kostech, ve svalech a nervech i v mozku (zvyšováním množství fosforu v mozku ve stáří jako následek nesprávného způsobu života a výživy se snižují mentální schopnosti).

Rovnováha fosforu s vápníkem je důležitá: 1 díl fosforu na 2,5 dílu vápníku. Naruší se jedením sladkostí. Nedostatek fosforu také přispívá ke vzniku zubního kazu.

Bílý chléb (100g) obsahuje 97mg fosforu, tmavý chléb 240mg fosforu a obilné klíčky dokonce 900mg fosforu - vhodná kombinace je s jogurtem, aby byl fosfor z klíčků ve správné rovnováze s vápníkem z mléčného produktu.

Denní potřeba: 800-1200mg. Toxické dávky fosforu nejsou známy, ale může být porušena rovnováha s vápníkem. Proto je vhodné zvláště po dosažení věku 40 let snížit konzumaci masa, aby se příliš nezatěžovaly ledviny, které musejí vylučovat nadměrné množství fosfátů, aby nenastal nedostatek vápníku.

Zdroje fosforu: celozrnná mouka, soja, sušené droždí, jogurt, kozí mléko, jádra semen,brambory, kapusta, zelí, pomeranče, med, vejce, oříšky.

Fosfor je narušen:

  • při velkých dávkách železa a hliníku (užívání hliníkového nádobí)
  • při užívání anacidních žaludečních léků

11. Chrom

Chromu je v těle málo - asi 20 dílů na 1 miliardu dílů krve - přesto je nezbytný pro zdraví.

  • slouží k přesné regulaci obsahu cukrů v krvi
  • je potřebný ke snižování hladiny cholesterolu v krvi

Chrom je těžko vstřebatelný, pouze asi 1% z přijatého množství se v těle asimiluje.

Rafinační procesy ničí chrom i ostatní minerály, stejně tak chemická hnojiva ničí chrom - proto přehnojená zelenina má nedostatek minerálů, projeví se popraskanými košťály, nerovnoměrným zráním, rezavými žilkami na listech.

Bílá mouka a odstředěné mléko neobsahuje chrom.

Chrom pracuje synergicky se zinkem.

Denní potřeba: 200-290mikrogramů, ztráta močí asi 6mikrogramů. Toxické dávky chromu nejsou známy.

Zdroje chromu: celozrnná mouka, obilné klíčky, sýr, máslo, zelenina, suché kvasnice

Nedostatek chromu vyvolá nadbytek cukru v krvi - po podání dávky chromu se stav upraví, v praxi to znamená, že tzv. stařecký diabetes se dá léčit úpravou stravy.

12. Mangan

  • nezbytný pro růst kostry (snáší-li slepice vejce s tenkou skořápkou, mají ve výživě nedostatek manganu)
  • ochranou proti cukrovce - diabetici mají v krvi nedostatek minerálů včetně manganu. Nedostatek manganu v mateřském mléce může vést k vytvoření dispozic k cukrovce.
  • ochranou buněčných membrán
    • podílí se na syntéze glykoproteinů v buňkách těla, tyto působí jako ochranný povlak buněk
    • kancerogenní buňky mají jiný povlak (tj. tělo má málo manganu)
    • slouží k syntéze interferonu tj. látky proti některým nádorům a retrovirům, způsobujícím degeneraci buněk

Dále mangan slouží k:

  • regulaci obranyschopnosti organismu
  • tvorbě glykoproteinů buněčných stěn
  • syntéze cukrů
  • podpoře správné činnosti slinivky
  • tvorbě interferonu
  • růstu kostry

Nejvíce je mangan soustředěn v srdci a aortě.

Vitamín B1 dosahuje vyváženosti při dostatku manganu.

Denní potřeba: 2-9 mg.

Zdroje manganu: avokádo, obilné klíčky, integrální mouka, ovesné vločky, kaštany, hrášek, mandle, vojtěška, rýže, žitný chléb, olivy, špenát, kokos, řeřicha, zelné listy, čerstvé ořechy (ne žluklé).

Mangan je narušován:

  • nadbytkem vápníku a fosforu
  • užíváním streptomycinu

Zdroj: získejzdraví.cz