Mléko je pro mimina

08.02.2010 09:37

  

Od malička jsme vychováváni v přesvědčení, že mléko je přírodně dokonalá potravina, která dokáže kompletně vyživit nově narozeného človíčka. Všude kolem slýcháváme, že mléko je zdraví prospěšné, že staví hlavně silné kosti, klouby a svaly. Mléko je totiž nabité vápníkem a bílkovinou, která je nezbytná pro sílu a zdraví naši kostry. Tyhle informace pro mnohé z nás znamenají pravdu, kterou nás ani ve snu nenapadne zpochybnit. Všichni přeci vědí, že mléko je zdraví propěšné a lidé kolem ho pravidelně pijí. Když se ale jen tak namátkou rozhlédnete po svých spoluobčanech, vidíte v nich opravdu příklady zdravých těl a silných kostí?

Případů rakovin, střevních potíží, alergií, kožních onemocnění a osteoporózy (řídnutí kostí) přibývá každým rokem a je tak legitimní se ptát, kde je ten dav zdravých a silných jedinců, který tak úspěšně profituje z každodenní konzumace mléčných výrobků. Neexistuje! A s nimi i celá “pravda” o mléce! Nejnovější vědecké výzkumy uvedené níže zajímavě dotvářejí celkový obrázek o mléce a jeho skutečném dopadu na lidský organismus.

 

 

Mateřské mléko JE dokonalá mono-potravina

ovšem pro živočichy stejného druhu! To znamená, kravské pro telátka, kočičí pro koťátka a velbloudí pro velblouďátka. Do doby, než se mládě naučí živit samo, mateřské mléko je dokonalou mono-potravinou. Později od pití mléka upouští a v dospělém věku se k němu již nikdy nevrací. Nebo jste snad viděli pít dospělou krávu mléko? Každý myslím bude souhlasit s tím, že mateřské mléko je pro lidského novorozence tou nejplnohotnotnější potravou. Mnoho studií dokonce naznačuje, že zkrácená doba kojení mateřským mlékem má u daného jednotlivce v pozdějším věku za následek řadu poruch a onemocnění.

 

Složení mateřského mléka odráží přesně nutriční potřeby velmi mladého tvorečka, ať už jde o člověka, krávu nebo kočku. Uvedu příklad na jedné konkrétní živině – bílkovina. Množství bílkoviny v mléce jednotlivých živočichů se liší. Bílkovina je potřebná pro růst a obecně platí, že čím rychleji živočich roste, tím více bílkoviny potřebuje. 

Porovnání mléka různých živočichů

 

ŽIVOČICH

BÍLKOVINA

(g/100lm)

RYCHLOST RŮSTU

(počet dní ke zdvojnásobení těl. váhy po narození)

 Člověk

1,2 

180 

 Kůň

2,4 

60 

 Kráva

3,3 

47 

 Koza

4,1 

19 

 Pes

7,1 

 Kočka

9,5 

 Krysa

11,8 

4,5 

 

Zde je srovnání lidského a kravského mléka z pohledu několika dalších živin.

 

ŽIVINA

ČLOVĚK (mg/100cal)

KRÁVA (mg/100cal)

 Vápník

45 

194 

 Fosfor

18 

152 

 Sodík

23 

80 

 Draslík

72 

246 

   

Není divu, že když novorozené tele zdovnásobí svou hmotnost čtyřikrát rychleji než lidské novorozeně, množství bílkovin a vápníku je téměř čtyřikrát takové.

 

Nahradit lidské mléko kravským u novorozenců, kterým při porodu zemřela matka se pokoušeli již v polovině 19. století ve Spojených státech. Výsledek? Rychlá smrt naprosté většiny, neboť vysoký obsah bílkoviny v kravském mléce zapříčinil dehydrataci těchto novorozenců. Krávské mléko je proto dokonalá potravina pro telátko, nikoliv pro člověka, které má za úkol proměnit se za tři měsíce z třiceti kilového drobečka v metrákovou krávu. Pro lidské potřeby obsahuje kravské mléko až příliš velké množství bílkoviny a vápníku. Následující seznam mýtů vám blíže odhalí skutečný dopad mléka na lidský organismus a také to, v čem jsme se po celé generace tak ukrutně mýlili.

 

Mýtus č. 1 – Mléko staví silné kosti

Pro silné kosti potřebujeme vápník a mléko obsahuje hodně vápníku. Ano, souhlas. Znamená to však, že pro silnější kosti potřebujeme jíst více vápníku? Vůbec ne a důrazný nesouhlas! V oboru výživy totiž neplatí, že "více se rovná lépe". Vše, co tělo vyžaduje k optimální výživě, potřebujeme v příměřeném množství. Ani příliš málo a ani příliš moc. Tak proč bychom v dospělosti měli konzumovat z nějakého zdroje neúměrně vápníku, když lidská novorozeňátka, která mají mnohem větší potřebu vápníku a bílkovin než dospělí, si vystačí ze čtyřnásobně menším objemem z mateřského mléka.

 

Krom toho zdravotní stav světové populace také nikterak nenasvědčuje tomu, že by zvýšená konzumace mléčných výrobků přispívala ke stavbě silnějších kostí. Opak je pravdou!  Podle studie publikované v časopise Calcific Tissue International je zřejmé, že národy, které tradičně konzumují velké množství mléčných výrobků (USA, Švédsko, Izrael, Finsko a Velká Británie) mají rovněž nejvíce případů kyčelných zlomenin v důsledku osteoporózy. Naopak země s nejnižší konzumací jako Hong Kong, Singapore a některé africké státy mají nejméně výskytů osteoporózy. Důvod? Podle studie pánu Barzela a Masseyho jsou živočišné potraviny s vysokým obsahem bílkovin velmi kyselinotvorné, čímž způsobují úbytek vápníku (zásaditý minerál) z kostí a tím jejich řídnutí.

 

Mléko tedy nestaví žádné silné kosti a svaly už vůbec ne! Když už i současný kalifornský guvernér, Arnold Schwarzenegger, během své kulturistické kariéry odpověděl na otázku, zda-li pije mléko, cituji: “Milk is for babies – Mléko je pro mimina,” bude na tom zajisté alespoň kousek pravdy.

 

Mýtus č. 2 – Mléko je nejlepší zdroj vápníku

Ale prosím vás! Mléko není zdaleka nejlepší zdroj vápníku a už vůbec ne ten jediný! Pravdou zůstává, že mléko je jeden ze zdrojů vápníku. Původním zdrojem vápníku (jakožto ostatních minerálů) však byla, je a navždy zůstane půda! Všechny minerály jsou rozpustné ve vodě a vstřebávané rostlinami pomocí kořenů. Minerály se pak následně rozloží do všech částí rostliny od kořenů, přes stonky a listy, až po květy a plody. Do lidského těla se tak vápník může dostat stejným způsobem, jakým se dostane do kravského mléka - prostřednictvím rostlin, které člověk či kráva pojídá.

 

Miliardy lidí po celém světě nepijí mléko vůbec a nemají s hladinou vápníku a chřadnoucími kostmi sebemenší problém. Projděte se někdy po maloměstských obchodech ve východní Asii nebo v Africe, o mléce si tam můžete nechat pouze zdát! Ženy některých aftrických kmenů odkojí za žívot deset dětí, konzumují poloviční dávky vápníku než lidé v západním světě, a navíc z rostlinné stravy. A přesto, světe div se, je osteoporóza mezi těmito kmeny naprosto neznámý jev. 

 

Mýtus č. 3 – Potřebujeme denně minimálně 1000mg, trvdí vědci

Ale vůbec ne! Naše vápníkové potřeby jsou ve skutečnosti mnohem nižší. Jak je vidno na příkladu afrických divošek, množství vápníku, které dospělý člověk skutečně potřebuje, se pohybuje někde kolem 400mg/den, možná i méně. Proč se však ve vyspělých zemích doporučují tak přehnané denní dávky vápníku? Je to nasnadě. Množství vápníku, které pozříváme prostřednictvím jídla, má malou souvislost s tím, kolik vápníku si tělo nakonec vezme pro výživu kostí. Vaše střeva vždy vstřebají jen tolik vápníku, kolik je zapotřebí k pokrytí nezbytných potřeb. Pokud náš jídelníček obsahuje nízké množství vápníku, tělo automaticky zefektivní vstřebávání minerálů a přijme z jídla více vápníku. Jestliže pravidelně jíme potraviny bohaté na vápník, tělo vstřebá je tolik, kolik potřebuje a zbytek vyloučí ve stolici. A jsme opět u fenoménu více se nerovná lépe. V případě mléka to platí dvojnásob! 

 

Neexistuje žádný důkaz o tom, že by lidé trpěli nedostatkem vápníku a řídnutím kostí v důsledku malé konzumace mléčných výrobků. Když vám tedy začne někdo předhazovat, že potřebujete pít mléko a jíst sýry pro silnější kosti, pamatujte, že lidé s nejsilnější kostrou a nejnižším výskytem osteoporózy nekonzumují žádné mléčné výrobky a jejich zdroje vápníku pochází výhradně z rostlinné říše.

 

Mýtus č. 4 – Mléko je nezbytným zdrojem vitamínu D

Někteří "odborníci" se nám rovněž snaží namluvit, že mléko je výborným zdrojem vitamínu D. Opět krásná polopravda! Ano, mléko je zdrojem vitamínu D, ale ne tím jediným, a hlavně naprosto nepřírodním. Vitamín D není v mléce přirozeně obsažen, to mléčný průmysl dodatečně své výrobky doplňuje o některé fragmentované nutricie jako právě vitamín D. Jediným skutečně přírodním zdrojem tohoto vitamínu je sluneční svit. Pokud si dáte záležet a v průběhu roku si dopřejete dostatek sluníčka (a zde opět pamatujte, že více se nerovná lépe), tělo si vytvoří adekvátní zásoby a uměle "obohacená" mléka jako zdroj vitamínu D pak můžete s klidem hodit za hlavu.

 

Mýtus č. 5 – Nízkotučné mléčné produkty jsou zdravé

Toto tvrzení by od pravdy nemohlo být dále! Naše společnost se naučila vnímat nízkotučné výrobky jako zdravější alternativu a přitom jsou kolikrát takové výrobky pro organismus mnohem horší než plnotučné varianty. Při odtučňovacím procesu se totiž v mléce značně zvýší poměr bílkoviny a mléčného cukru. A jak už nyní víme, koncentrované množství živočišné bílkoviny způsobuje úbytek vápníku, zatímco příliš mléčného cukru (laktózy) vede k nesnášenlivosti a střevním potížím. Přestože je v nízkotučném mléce méně tuku, i tak stále postrádá, jako správný zdravý produkt, celou řadu důležitých živin jako vlákninu, dostatek vitamínu C a B, železo a další.

 

A to nejlepší na závěř. Studie pánů Ilche, Cohena a dalších ukazují, že silné a zdravé kosti nemusejí být ani tak odrazem toho, co jíme, ale spíše toho, co nejíme. Existuje řada potravin a látek jako živočišná bílkovina, cigarety, limonády, kofein a sůl, které brání efektivnímu vstřebávání vápníku a často způsobují jeho úbytek z těla ven a následné řídnutí kostí. Také je známo, že vápník není zdaleka jediný minerál, který ovlivňuje zdraví našich kostí. Hořčík a draslík mohou mít mnohem důležitější vliv a další nutricie jako beta karoteny, fosfor a vláknina hrají údajně také jistou roli.

Pokud se tedy chcete vydat směrem za lepším zdravím, vyřazení mléčných výrobků z jídelníčku je velmi dobrý začátek. Budete mile překvapeni, čeho všeho se organismus zbaví, když přestanete pít mléko a jíst sýry. Vápník a ostatní důležité minerály vám rozhodně chybět nebudou. Rostliny jsou vynikajícím zdrojem všech potřebných živin, naopak mléko řadu z nich ve velké míře postrádá.

 

 

Honza Brodský

  Jiný zdroj: Mléko - problémové látky  "INFORMACE VĚDECKÉHO VÝBORU PRO POTRAVINY VE VĚCI: Alergie na kravské mléko", který je k dispozici zde