Proč pít čerstvé šťávy?, proč odšťavňovat?

01.04.2016 12:26

01.04.2016 12:26

Největší část výběru jsme již zajistili za Vás, nabízíme jen výběr světové produkce TOP odšťavňovačů!

Dnes již nestor  Dr. Norman W. Walker  byl jeden z nejvýznamnějších lékařů zabývajících se zdravím a výzkumem výživy v USA. Jeho knihy byly vzorem mnohým lékařům, vědcům a autorům jako je Dr. John Heinerman.

drjheinermanDr. John Heinerman, Ph.D, se narodil v roce 1946 v Salt Lake City, Utah, USA a během své odborné praxe poznal 33 zemí celého světa a navázal spolupráci s tamními léčiteli, tak i se špičkovými lékaři a vědci. Publikoval stovky článků věnovaných lidovému léčitelství, léčivým rostlinám a zdravé výživě.  Napsal více než dvacet knih, včetně úspěšné Heinermanovy encyklopedie ovoce, zeleniny a bylin. Svůj bakalářský titul získal na Brigham Young University v Utahu a v dalším studiu pokračoval v Indonésii, kde mu byl na Jakartské University of Indonesia a Surabayaské Airlangga University udělen magisterský a posléze doktorský titul. Tento známý americký antropolog-léčitel nahlédl do svých archivů a napsal ucelené dílo "Encyklopedie léčivých šťáv pojednávající o přírodních šťávách, které mohou být lékem na stovky běžných zdravotních problémů světa.                                                                                                                                                                                                                                                                                                            Přírodní šťávy  Není šťáva jako šťáva       Jak vybírat ovoce a zeleninu   

 To že se nedá co do kvality šťávy srovnávat 100% krabicový džus z nejbližšího supermarketu a čerstvě vymačkaná šťáva je snad každému jasné. Znáte ale rozdíl mezi čerstvě vymačkanými šťávami?

                

Mnozí z Vás si asi řeknou, že takový rozdíl snad ani nemůže být. Opak je pravdou. I čerstvě vymačkané šťávy se budou lišit v množství enzymů a vitamínů, které budou obsahovat. V čem je tedy rozdíl? To, co ovlivňuje kvalitu šťávy, je způsob její extrakce z vlákniny ovoce či zeleniny. Hlavní faktory, které mají vliv na kvalitu, je kyslík vháněný do šťávy, teplo a šetrnost přípravy šťávy. Kyslík z toho důvodu, že přestavuje činidlo oxidace, která ničí enzymy stejně tak jako teplo. Při zahřívaní dochází k odumírání lidskému organismu prospěšných enzymů. U některých přístrojů dochází při odšťavňování k většímu tření a díky tomu se může teplota šťávy z různých přístrojů lišit až o více ⁰C, navíc i v závislosti na použitých otáčkách a stáří či otupení hrotů na sítech, což platí především pro odstředivou technologii. Faktor, šetrnost přípravy šťávy, je ovlivněn způsobem naruší buněčné struktury vlákniny přístrojem. Zatímco odstředivý přístroj suroviny při několikatisícových otáčkách přímo rozseká na tisíc kousků, které pak odstředivou silou vymrští na síto, šnekový nebo dvou hřídelový odšťavňovač suroviny rozmělní a přes síto vylisuje jako mlýnek. Sami teď můžete říct, který způsob odšťavnění je šetrnější. Pro ty z vás, kteří stále váhají, odstředivka to určitě nebude. Šťáva z odstředivých přístrojů je hodně napěněná, více vodová a rychleji mění svoji barvu díky prudší oxidaci. Takový fresh si můžete bohužel dopřát ve většině juice barů v České republice, které odstředivky převážně používají.

Oproti tomu šnekové a dvou hřídelové odšťavňovače používají k surovinám šetrný "Low Speed Technology System" (LSTS). Tuto technologii najdete u přístrojů, které zpracovávají suroviny do 100 otáček za minuty. LSTS technologie umožňuje získat maximum nutričních hodnot, enzymů, vitamínů a chuti z ovoce, a zeleniny. Taková šťáva je na první pohled hustější a krémovější, než cokoli, co jste kdy pili z krabice, protože vláknina je jemně protlačena skrze síto. Čerstvá šťáva je jen vzácně čirá, často spíše matná a na povrchu jemně zpěněná. Co do obsahu enzymů a vitamínů tedy vyhrává šťáva ze šnekových a dvouhřídelových přístrojů. Na druhou stranu každá čerstvá šťáva, ať už je získána jedním nebo druhým způsobem, je pro lidské tělo prospěšná. Rozdíl už tedy znáte, záleží jenom na Vás, jakým šťávám dáte přednost.

                                

Šťávy s vlákninou nebo bez?

image011

 

 

 

 

 

 

 

 

Vláknina čistí zažívací trakt, proto je dobré ji tělu naservírovat v dostatečném množství. Je to taková metla smetí, která vymete to, co v nás zůstane po kulinářských orgiích, které si dopřáváme. Můj současný odšťavňovač Sana juicer připravuje šťávy hodně čisté s občasnými kousky vlákniny. Za to můj první odšťavňovač Hurom mi připravoval šťávu s poměrně velkým množstvím vlákniny - můžu říct drti z ovoce a zeleniny. Ve šťávě z mixu pomerančů, limet, citronů nebo ananasu mi to nevadilo. Ovšem v mixu z mrkve, červené řepy, celeru a listové zeleniny mi to vadilo a šťávu jsem si pravidelně cedil. Každému ten nos narostl holt jinak a já zastávám ten názor, že vlákninu do těla můžeme dostat ve formě syrového ovoce a zeleniny nebo v různých formách salátů atd. Ve wikipedii jsem se dočetl, že vláknina vstřebává vodu, tím zvětšuje svůj objem a ulehčuje střevům. Také na sebe váže některé látky z potravy, jako například cholesterol. Americká potravní asociace doporučuje alespoň 20-35 g denně pro zdravého dospělého člověka v závislosti na příjmu energie (např. 8400 kJ strava by měla zahrnout 25 g vlákniny). Doporučení asociace pro dítě je, že počet gramů na den je číselně věk dítěte plus 5 (např. čtyřleté dítě má sníst alespoň 9 g vlákniny denně). Britská potravní asociace doporučila alespoň 12-24 g vlákniny denně pro zdravého dospělého člověka. Setkal jsem se i s názorem, že lidé s nádorovým onemocněním by měli pít čistou šťávu bez vlákniny, protože ta, na rozdíl od šťávy, nádor vyživuje. Také jsem se dočetl, že pesticidy, kterými jsou ovoce a zelenina ošetřeny se vážou ve vláknině, proto by se měla pít šťáva zbavená vlákniny.

Při konzumaci nadměrného množství samotné vlákniny, která Vám vznikne jako odpad při odšťavňování např. z mrkve, Vás může bolet žaludek natolik, že stejným směrem, kterým šla vláknina dovnitř, půjde i ven. Před konzumací je dobré vlákninu hodně podusit. Následným fantaziím na kuchyňské lince se meze nekladou. Cuketové bramboráky, zeleninové karbanátky, polévky, sladké placky a jiné, skoro z každé vlákniny se dá něco ukuchtit a ve finále je odpad z odšťavňování minimální.

Jak využít vlákninu?

Dužinu z ovoce nebo ze zeleniny lze v první řadě použít jako obklad při celé řadě zdravotních obtíží. Některé druhy dužiny s obsahem síry, které zbydou například po zpracování zelí, kadeřavé kapusty a cibule, se mohou uplatnit jako obklady na vážné formy popálenin a lze je vyměňovat vždy po několika hodinách. Síra ránu dezinfikuje, a pokud není zranění příliš rozsáhlé či hluboké, napomáhá též rychlé regeneraci poškozené tkáně.

Dužina z mrkve, okurky, tykve a dýně je výtečná při léčbě kožních zánětů, které byly způsobeny chorobnými ekzémy, vyrážkami nebo oparem či sluncem. Jsou báječně chladivé, a proto nacházejí uplatnění i při horečkách, kdy se přikládají na čelo, na prsa a na břicho.

Některé další druhy dužiny jsou schopny fantastickým způsobem odstranit lokální infekci. Jedná se zejména o ovoce a zeleninu s obsahem škrobu. Jestliže například dužinu z brambor, vodnice nebo tuřínu přiložíte na diabetické vřídky na nohou, na otevřené rány, gangrenózní boláčky, propíchnuté cysty nebo puchýře či jiná podobná kožní poranění, nebudete věřit svým očím. Některé kyselé dužiny mají též schopnost napnout uvolněnou kůži a odstraňovat vrásky. Zde nachází uplatnění převážně dužina z citrusových plodů. Dužinu lze použít na spoustu věci v kuchyni. Kniha Encyklopedie léčivých šťáv obsahuje mimo jiné i recepty obsahující právě dužinu, která vzniká jako odpad při odšťavňování (více knih si můžete stáhnout na našich stránkách přímo).

KONTAKTY ověřená adresa    tel.: 312310848;   mob.: 778498017